Všechny nás spojuje vášeň pro staré motocykly a cestování. To nás dalo do hromady a díky Martinovi vznikl projekt „S JAWOU NA CESTÁCH“. Od roku 2014 brázdíme silnice evropských států a měst. Koupali jsme se v 5 mořích, máme projeto 28 států a přes 41 000 kilometrů.
Abychom cestování neměli tak jednoduché, jako dopravní prostředky jsme zvolili padesátky od Jawy, prostě fichtly. Jawu 21 Pionýr a Jawu 23 Mustang
S velikým zármutkem a bolestí v srdci, vám oznamuji smutnou zprávu. 15. října 2019 nás navždy opustil Martin. Velký dobrodruh, srdcem motorkář, duší cestovatel, ale hlavně kamarád, na kterého bylo vždy spolehnutí. Jeho jméno bude navždy spojeno s projektem S JAWOU NA CESTÁCH, za jehož zrodem stál právě on a díky němuž jste mohli zažívat dobrodružné cesty také vy.
Martine, jsem rád, že jsem tě mohl poznat.
Děkuji ti za všechno. Budeš mi chybět.
V roce 2020 mě pozval na prohlídku Havany prezident kubánského Jawa klubu . Kuba to jsou především staré ameriky a automobily z bývalého východního bloku. Já se však do Havany vydal za jinými veterány. Za nejznámější československou značkou motorek, za Jawou. V ulicích se jich tu stále prohání tisíce.
V roce 2019 jsme vyrazili do Černobylu, zóny smrti a města duchů Pripjať. Chtěli jsme zjistit víc o černobylské havárii a hlavně o tom, jak to vypadá v Černobylu dnes. Také jsme navštívili Kyjev a tajnou raketovou základnu Pervomajsk, odkud bylo možné za studené války vyslat jaderné rakety na USA. Za 17 dní jsme ujeli na stařičkých motocyklech 3303 kilometrů.
V roce 2018 jsme se vydali na Pionýrech do Moskvy. Stali jsme se tak prvními Čechy, kteří na těchto motocyklech stanuli v Moskvě. Za 28 dní jsme urazili téměř 6000 kilometrů. Díky šílenému nápadu dojet na Rudé náměstí byl o výpravu velký zájem a my rozjeli šňůru besed a přednášek.
První velká výprava byla v roce 2017. Projeli jsme celý Balkán, včetně obávaného Kosova. Ve dvou jsme ujeli na starých Pionýrech 4500 kilometrů za 16 dní. Vrcholem naší cesty bylo pozvání na soukromou oslavu prezidentem Svobodné republiky Liberland. Z cesty jsme přivezli spoustu fotek a hlavně záběrů, ze kterých vznikl náš první amatérský seriál.
díl 1.
díl 2.
díl 1.
díl 2.
díl 3.
díl 1.
Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko
díl 2.
Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie
díl 3.
Řecko, Makedonie
díl 4.
Kosovo, Srbsko, Maďarsko, Slovensko
Dostali jsme Pionýry do zóny smrti v Černobylu, dojeli jsme jako první Češi na těchto motocyklech až do Moskvy, z finských Helsinek jsme pluli obřím trajektem přes Baltské moře do estonského Tallinnu, kochali jsme se výhledy na moře v Lotyšsku a Litvě, vykoupali se v Jadranu na poloostrově Istria v Chorvatsku, přeplavili jsme se přívozem přes Balaton v Maďarsku, způsobili rozruh před Braniborskou bránou v Berlíně v Německu, projeli úžasné hory ve Slovinsku, navštívili největší jezero Rakouska, Neziderské, vyjeli až na Bratislavský hrad na Slovensku, projeli jsme Moldávii, dali si zmrzlinu v Itálii, kochali se pohledem na západ slunce nad Černým mořem v ukrajinské Oděse, v Rumunsku jsme jezdili offroad, v Bosně a Hercegovině jsme spali v minových polích, v Černé Hoře jsme se zamilovali do krásné přírody, v Albánii jsme zažili na vlastní kůži nehodu, v Řecku po nás stříleli, v Makedonii nám natankovali naftu místo benzínu, v Kosovu nás málem zatkli na hranicích a v Srbsku jsme se setkali s prezidentem Svobodné republiky Liberland. A to vše na legendárních motocyklech ze sedmdesátých let.
Naše stroje vyjely z Povážských strojíren před více než čtyřiceti lety. Začínal na nich snad každý motorista a dodnes ještě stojí v mnoha staveních. Kolují o nich různé historky, téměř vždy začínající „a hned za vesnicí se něco podělalo a já ho musel dotlačit domu“.
Je pravda, že tento stroj asi nebyl konstruován na dlouhé cesty, ale to neznamená, že je to pro něj překážka. Také je pravda, že na fichtlu se téměř vždy něco porouchá, rozbije, ucpe, nebo povolí. Ale je to tak jednoduchý motocykl, že skoro všechno lze hned opravit a nemusí se hledat autorizovaný servis.
A proč jet na tak pomalém stroji? Ano fichtl není žádný závoďák a stěží překoná šedesátku. Ale pokud je pro vás cílem cesta samotná, vůbec vám to nevadí, ba naopak jste rádi, že si užijete okolní krajinu a poznáte místní kulturu.